Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Pavel Zadražil - rozhovor

Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

  • Pavel Zadražil - rozhovor

    Pavle, já vlastně ani nevím, jak začít tento rozhovor. Představovat se tentokrát nemusíš, rozhovor p...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - profi

    Už jste si přečetli první část reportu z MČR strongman Olympia Brno na http://osvalech.cz/zpravy/ite...

  • Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 - amatéři

    Olympia Strongman - mistrovství ČR 2017 je za námi. A mě teď čeká psaní reportáže, která bude delší,...

Zprávy
úterý 8. srpen 2017 0:00

Martino, představ se čtenářům serveru Osvalech v několika málo větách.

Ahoj, jsem Martina Dostálová, je mi bezmála 34 let (už, sakryš). V posilovně trávím vlastně většinu dne. Jsem spolumajitelkou fitka – HardCool gym, takže tam i pracuji. Dělám fyzioterapii, masáže a zachraňuju psy, podle čehož to doma taky vypadá.


Jak dlouho se již věnuješ silovým sportům a jak to pro tebe vlastně všechno začalo?

Do fitka chodím 17 let.  Nejdřív jen jako doplněk ke capoeiře, když jsme s klukama chtěli posílit k nohám i ruce. U mě to postupně přerostlo v něco víc a už jsem ve fitku zůstala. Při škole jsem se pak snažila chodit na brigády právě někam do fitka.  Už ze začátku mě hrozně bavilo, co se dá s lidským tělem dělat, ať už co do síly a výkonu, nebo do tvarování svalů. S tím souvisí i volba fyzioterapie. Tam to mám z té druhé strany. Jak se dá téměř vše opravit.  Za tu dobu jsem si samozřejmě prošla všemi možnými styly tréninku a sportovními zaměřeními. Pořád to ale bylo tak, že jsem měla potřebu přidávat váhy. Že bych někdy jela třeba jen čistě silovej trénink, to ne. Možná kolem 20ti, abych to vyzkoušela. Ale jinak ne.

pátek 21. červenec 2017 0:00

Zdeňku, tohle já náš první rozhovor pro Osvalech.cz Já tě samozřejmě znám velmi dobře, ale plno našich čtenářů ne. Představ se prosím lidem, kteří si tento rozhovor přečtou a popiš jim tvou cestu do USA.
 
Pocházím z Frýdku-Místku, je mi 42 let a ve svých 21 letech jsem se rozhodl, že vycestuji do USA a splním si tam svůj sen. Jako formu transportu jsem v té době používal autobus, nebo vlak, takže nějaké letadlo mi bylo úplně cizí. Když jsem se tedy dostavil taxíkem na letiště, odlétal jsem z Německa, tak jsem vůbec nevěděl, co se děje. Byl jsem úplně ztracený. Nevěděl jsem, kam mám jít a co mám dělat. Anglicky jsem nemluvil. Němčinu jsem neuměl. Mohl jsem jen běhat s letenkou po letišti, která byla tehdy samozřejmě jen papírová. Běhal jsem s ní a ukazoval lidem prstem Los Angeles a doufal, že mi někdo poradí. Na informacích mě poslali na Air France, což jsem nakonec našel. Pamatuji se, že jsem byl na tom letišti raději tři hodiny dopředu, kdyby náhodou. Cesta samotná byla v pohodě a to včetně přestupu v Paříži, odkud jsem tuším už letěl přímo do LA. V LA mě vyzvedl na letišti můj kamarád, který mi ze začátku v Americe poskytl ubytování a dal mi měsíc na to, abych se v USA rozkoukal, našel si práci a usadil se. Do USA jsem letěl úplně sám. Měl jsem sebou zavazadlo, tam pár věcí, tašku do posilovny a 600 dolarů v kapse. Do USA jsem ale přiletěl legálně. Měl jsem turistické vízum a v LA mi pak schválili pobyt na 6 měsíců.



Co tě k této životní cestě motivovalo?

Tahle cesta pro mě začala už prvními dny v posilovně. Cvičení mě bavilo, i když jsem tehdy samozřejmě o žádné Americe nepřemýšlel. Začal jsem si kupovat časopisy Muscle & Fitness, byl rok 1993, a já jsem se samozřejmě, jako většina, zamiloval do Arnolda. Četl jsem příběhy o Arnoldovi a Francovi. V tom mi jeden kamarád, se kterým jsme cvičili, začal říkat, že bychom to také mohli zkusit. I z nás by mohli být další Franco s Arnoldem. Ze začátku jsem tuhle myšlenku ignoroval, ale čím více jsme o tomhle mluvili, tím to bylo blíž a motivovalo mě to. Nakonec jsem se tedy po 3 letech rozhodl, že odletím do Ameriky. Může za to tedy Arnold s Francem a příběhy o nich. Je to tedy všechno o posilování a kulturistice. Tím jsem si také vytvořil sen, za kterým si chci v životě jít a dosáhnout na něj. Chtěl jsem se stát profesionálním kulturistou v Americe.

úterý 18. červenec 2017 0:00

Kutná Hora zažívá novou éru, co se týče soutěží strongmanů. Už v loňském ročníku se na pořádání soutěže podílel Pavel Zadražil méně, než tomu bylo v minulosti (sport strongman do Kutné Hory přinesl právě on) a v letošním roce byly celé závody bez něj. Pavel se aktuálně zotavuje z různých bolístek, které mu nedovolí soutěžit dříve, než příští rok. Závody tak byly bez něj jakožto pořadatele, závodníka a vlastně i fanouška, protože Pavel neměl nejmenší zájem propůjčit jakkoliv své jméno závodům, se kterými už letos opravdu neměl nic společného. Mě tohle šokovalo, protože pokud se řekne strongman, tak se Kutnohorákům vybaví právě Pavel. Byl jsem tedy nepěkně překvapen, když jsem se dozvěděl, že Pavla na kutnohorských závodech neuvidíme, a do budoucna se pro vás proto pokusím Pavla vyzpovídat právě na toto téma, protože je mezi vámi hodně lidí, kteří se mě na celou situaci ptají.

Současná situace je však taková, že se Pavel určitě neukáže na soutěži, ze které byl "zákulisními rošádami" vysunut. Nicméně nová éra sportu strongman je nyní pod taktovou majitele fitness centra Kutná Hora Jiřího Dejmala (letos také nesoutěží, protože se zotavuje ze zranění) a týmu lidí, okolo něj. Závod samotný se uskutečnil v sobotu 15.6. 2017 již pátým rokem v Kollárově ulici, předtím se soutěž konala 3 roky v Sedleci.

pondělí 10. červenec 2017 0:00

Do Žďáru nad Sázavou se po 6 letech opět vrátily závody strongmanů a to ve velkém stylu. Dopolední částí odstartoval celý den siláků závodem amatérských závodníků, které byly součástí České strongman ligy, kde se čeští top amatéři pokouší nasbírat tolik bodů, co to jen jde, aby na konci sezóny ligu vyhráli a získali tím vstupenku mezi profi strongmany. Profíci si to pak rozdali odpoledne. Závody pod hlavičkou české profesionální strongman ligy byly navíc součástí Středoevropského poháru silných mužů, což slibovalo zajímavou účast borců z okolních zemí. V reportáži se dozvíte průběh a výsledky právě ze závodu profíků.
Disciplíny profíků:
1) Truck pull – tahání kamionu
2) Loading race – přenášení a nakládání břemen na  podstavec
3) Overhead medlay – tlaková kombinace disciplín
4) Keg and kettlebell toss – přehazování sudu a kettlebellů přes stojan
5) Atlas stones – atlasovy kameny

6. disciplína - Yoke – byla pořadateli zrušena z důvodu extrémního horka

Na začátek závodu, jako tradičně, celou soutěž uvedl moderátor Leoš Kubeš. Celá soutěž se odehrávala v menším amfiteátru, aréně pro gladiatory, v našem případě pro strongmany. Uprostřed stál Leoš a ze všech stran na něj zírali fanoušci, kolemjdoucí, nebo závodníci z dopolední části soutěže. Leoš pak pozval všechny závodníky k sobě, dal jim bro-fist, a postavil je do řady vedle sebe, jako je tomu na všech soutěží strongmanů. V případě Ždárského závodu pak tento úvod a nástup závodníků vypadal opravdu působivě. Skvělý dojem tomu všemu dodávalo i to, že na ploše arény byly už dopředu rozmístěné disciplíny, které na závodníky čekaly. Tato drobnost mě osobně moc zaujala. Po úvodním ceremoniálu dostali strongmani pokyn přesunout se asi o 100 metrů  vedle, kde na ně čekal krásný modrý kamion, který museli tahat do mírného kopce. Bylo zajímavé sledovat tento přesun stovek fanoušků, mezi kterými chodili také závodníci. Slovák Milan Šuľan šel jednu dobu vedle malého asi 5letého kluka a rozdíl 160kg mezi těmito dvěma stvořeními byl prostě působivý.

čtvrtek 22. červen 2017 0:00

Štěpánko, představ se prosím na úvod našim čtenářům.
Čau, čau. Jsem Štěpánka, soutěžím za TJJM Powerlifting Chodov v klasickém (RAW) silovém trojboji, kde mám tři národní rekordy, a kromě síly mám i spoustu dalších ve 21. století nevyužitelných talentů.

Co tě motivovalo k tomu začít se silovým trojbojem a jak dlouho ti trvalo připravit se na tvé první závody?
Já jsem původně vůbec závodit nechtěla. Vlastně jsem k powerliftingu přišla jak slepej k houslím. Já jsem si prostě chtěla jenom v koutku cvičit, jenže jsem taky posedlá váhama. Víš, jak se mezi kulturistama říká, že den, kdy jsi vstoupil do fitka, je dnem, kdy jsi se stal navždy malým? Tak to mám já, ale já jsem navždy slabá. Časem mi ale různí lidé začali říkat, že jsem „nějaká silná“, že bych měla jít zkusit trojboj. To pak bylo několik měsíců keců typu „ale já nejsem soutěživá“ nebo „ale k čemu mi to bude?“, ale když už se mě na trojboj ptal prakticky každý, kdo kolem mě prošel, tak už mi prostě došly výmluvy. Koukla jsem se na národní rekordy a bylo jasno. Když zvednu víc, úplně bez vybavení v prošoupanejch skate botech, tak proč ne? S přípravou to teda vypadalo podle toho. Takže vlastně nijak.

Strana 2 z 38