Quad Core 4:2:2:1 ratio Time Release Protein Blend
Think Smart, Eat Smart Per serving: 34g proteins, 7g BCAAs, 6g carbs, 1g fat Smartlabs®

Cvičení, posilování, svaly - vše na jednom místě!

Aleš Lamka - rozhovor

Aleši, tohle je tvůj první rozhovor pro Osvalech.cz, takže se trošku představ čtenářům, kteří tě zat...

Amateur Strongman Cup Praha 2017 - report

Máme za sebou první strongman závody v roce 2017! Týden před českým Arnoldem v Aši se pod hlavičkou ...

Jan Šleis - rozhovor

Honzo, představ se prosím na začátek všem, kteří si budou tento rozhovor číst.Ahoj všem, jmenuji se ...

  • Aleš Lamka - rozhovor

    Aleši, tohle je tvůj první rozhovor pro Osvalech.cz, takže se trošku představ čtenářům, kteří tě zat...

  • Amateur Strongman Cup Praha 2017 - report

    Máme za sebou první strongman závody v roce 2017! Týden před českým Arnoldem v Aši se pod hlavičkou ...

  • Jan Šleis - rozhovor

    Honzo, představ se prosím na začátek všem, kteří si budou tento rozhovor číst.Ahoj všem, jmenuji se ...

Jan Šleis - rozhovor Featured

pondělí 24. duben 2017 0:00

Honzo, představ se prosím na začátek všem, kteří si budou tento rozhovor číst.
Ahoj všem, jmenuji se Honza Šleis, je mi 31 let a pocházím z Klatov. Strongman sportu se věnuji od roku 2012, předtím jsem 5 let dělal silový trojboj.


Co tě motivovalo k tomu stát se strongmanem a po jaké době cvičení (nejen tréninku specificky pro strongmany a sílu) ses vrhnul na svůj první závod?
Určitě to nebyla motivace, jak jsem již zmínil, několik let jsem byl trojbojař. Jako junior jsem byl celkem úspěšný, ale po přestupu do open kategorie jsem odzávodil ještě rok a nějak se vytratila chuť dál závodit. V té době už jsem pošilhával po strongmanech.
Znal jsem kamaráda z Domažlic, který se na závody strongmanů připravoval. Nabídl mi ať jedu na závody s ním a já do toho šel v podstatě bez jakéhokoliv tréninku.
Dopadlo to nakonec tak, že na prvních závodech v Litvínově jsem skončil pátý a tam se to ve mě asi zlomilo a vydrželo mi to do teď.

Jak hodnotíš loňskou sezónu? Pokud si pamatuji správně, tak v ní přišlo tvé první vítězství na profi soutěži. Zároveň jsi toho ale asi neodzávodil tolik, kolik bys sám chtěl.
Loňská sezona byla bezvadná. Vystřídal jsem umístění od prvního do desátého místa.
Sušice pro mě bývá osudová. V 2015 jsem si tam nadvakrát natrhl hamstring a musel odstoupit.
V roce 2016 jsem dokázal vyhrát - asi mi to ten den všechno sedlo.
Na zranění jsem asi expert. Snad nebyl závod, až na pár výjimek, ze kterého bych odjížděl nezraněn, ale tímhle si ve strongmanech procházíme všichni. Na to navazuje i to, proč jsem toho loni tolik neodzávodil.

Tak pojďme k tomu. Strongman je extrémní sport a zranění a různé bolístky ne nevyhýbají nikomu. Jaká zranění zatím dala tobě nejvíc zabrat a co v současnosti děláš pro to, abys těm zraněním předcházel?
V jednu chvíli jsem si to i psal, abych měl tak trochu přehled o tom, co všechno jsem si zranil a utrhl. Ale je to ta klasika: stehna, vzpřimovače, ramena a bicepsy. To je to, co trpí nejvíc. Pak už je to hodně o hlavě, do čeho jít nebo nejít.
V podstatě je to tak, že čím déle se v tomhle sportu pohybuješ, tím víc tomu tělu musíš dát na regeneraci. Hodně mi s tímhle pomohla Martina Dostálová, ona ti prostě řekne, co s tím tělem máš a co s tím tělem musíš udělat, aby drželo pohromadě.
 
Jak se ti třeba četly původní disciplíny pro letošní Aš, kde by ty váhy nastřelené fakt šíleně? Šel z toho třeba takový respekt, že se ti ani na ty závody nechtělo? A jak hodnotíš následné snížení vah u některých disciplín, především u Yoku a tahů.
Aš je extrémní, strongman sport je taky extrémní. Samozřejmě, že po zjištění vah chvilku člověk přemýšlí, zda do toho jít. Svoje tělo máme přeci všichni rádi.
Snížily se z super extrémních na extrémní. Spousta z nás si sáhne na dno. Základ je odejit po svých.
 
Vraťme se ještě na chvilku k té Sušici. Co pro tebe znamenalo vyhrát profi závod? Sušice bývá svými disciplínami trošku jiná, oproti ostatním závodům, a porazit na nich domácího Jirku Vytisku chce určitě víc, než jen štěstí.
Jak říkám, Sušice mi ten den sedla. Dobře jsem se vyspal a najedl. V ten den mě nestačil ani nikdo pořádně nasrat. No a hlavně co nikdo nečekal je to, že s více než 160 kg umíte i běhat. Ruku na srdce. V ten den jsem byl prostě lepší, než Jirka, ale jinak je Jirka lepší. Líbí se mi jeho statická síla na log liftu, to když vidíš, nechápeš.
 
Mě se kromě jeho statické síly líbí i jeho technika. I ty jsi podle mě pro loňský rok hodně zapracoval na technice u většiny disciplín, ale nejvíc se to projevilo asi u těch ramen. V Přelouči z toho bylo dokonce 170kg v kládě. Jak ty vnímáš důraz na techniku u strongmanů a jakým způsobem zdokonaluješ techniku? Jezdíš za někým na tréninky, nebo jsi samouk?
Zde musím zmínit dvě jména. Jedním z jich je Honza Vojtěchovký a druhým Edward Vojtěch. Prvně jmenovaný mě nechává trénovat u sebe na Točné. Má komplet vybavení na strongmany, tam jsem tu kládu dřel jak Bulhar každý víkend. Druhý jmenovaný mi pomohl v tom, že mám od něj zakoupené disciplíny. Zmíním ještě Honzu Šalatu, ten vždy říkal, že disciplíny musíš cvičit pořad dokola, pokud je chceš umeť, takže samouk jsem byl pouze v amatérech. Teď by to už nestačilo.


 
Můžeme se i v letošním roce těšit ně nějaké konkrétní vylepšení nějaké disciplíny?

Tréninkově jsem trochu pozadu o proti loňskému roku. Pracovat se musí, ať má člověk trochu pěknej život i na úkor tréninku. U mě ale stejně většinou graduje síla v polovině sezóny. Cíl je jasný: pořád se zlepšovat. Necháme se tedy překvapit ať neslibuju...
 
Než se dostaneme k tomu, co zajímá mě osobně, tak přichází na řadu oblíbená otázka z pohledu čtenářů. Tvoje maximálky. Pochlub se prosím svými nejlepšími výkony, jakých jsi dosáhl ať už na tréninku, nebo na závodech. A když jsme u toho, vzpomínáš si i na své nejlepší výkony z dob silového trojboje?
Zde zmíním mého kamaráda, dnes víc trenéra, než závodníka, Tomáše Kaase. V dobách, kdy pro nás existoval jen powerlifting, jsem právě díky němu dřepoval 360 kg a tahal 350kg. Vše RAW.
Ve strongmanech je ten trénink odlišný. Musíš trénovat disciplíny, trhy, přemístění, výbušnost a dynamiku. Není tajemstvím, že chodím trénovat s crossfiťákama, ti mají tohle zmáknutý. Nějaký výčet toho nejlepšího: bench press 240kg, jednoručka 90kg, kufry 180kg, kláda (loglift) 170kg a atlasův kámen 185kg.
 
Asi jsi touto odpovědí maličko odpověděl i na mou další otázku. Chtěl jsem totiž zná tajemství, které stojí za tvými obřími stehny. Říkáš tedy, že pokud se dostaneme na nějakých 360kg pro RAW dřep, tak taky tak narostou? No sakra.
Jo, ty moje stehna. Samozřejmě, že jim musíš dát impuls k růstu (dřepovat, dřepovat a ještě dřepovat), ale daleko větší prostor jim musíš dávat v regeneraci a v tom, co dáš tělu sníst. Je to i o tom, kdo s tebou trénuje nebo trénoval. V mém případě to byl již zmiňovaný Tomáš Kaas, nebo nejsilnější německý strongman Andreas Altman, který mi sestavil trénink do přípravy. Ale celé tajemství je v mem otci, podědil jsem stehna po něm. Tohle všechno, když se ti sejde, tak máš vyhráno.
 
Kromě toho, že jsi český profesionální strongman, zajímáš se i o další silové sporty? A pokud ano, máš v nich třeba nějaké své oblíbené sportovce, na které se vždy rád podíváš?
Shodneme se na tom, že do popředí silových sportů se dostal crossfit, některými odsuzován, některými uznáván. Tam sleduju mého bratra. Za rok a půl šel výkonnostně hodně nahoru. A z děvčat je to Lenka Jandová, houževnatější holku neznám. Na mrtvý tah zvládá RAW 200kg!
Hodně sleduju Jirku Orsága, jeho technika, dynamika i síla jsou perfektní.
Samozřejmě je tu Petr Petráš, tady asi není, co bych dodal, je to zvíře!
Ze zahraničí pak ohromnej a nadlidskej Brian Shaw.


 
Podej mi ty svůj pohled na crossfit. Co ti na tomto sportu vadí, pokud něco, a co se ti na něm třeba líbí? A myslíš, že je na crossfitu něco, co by si z něj mohli vzít i strongmani?
Určitě nevadí, i když znám hodně lidí, co crossfiťáky rádo nemá. Líbí se mi ta flexibilita, výbušnost a výdrž. Jejich WODka jsou někdy šílený.
Myslím, že silové sporty jsou navzájem provázané, ať už crossfit, strongman nebo vzpírání.
Vím, že u strongmanů moc ten strečink neřešíme, nebo alespoň někteří z nás. U crossfitu je to priorita a ve vzpírání taktéž. Takže asi to.
 
Honzo, když se tak zamyslíš nad tím, co tě čeká v letošní sezóně, na co se tak obecně nejvíc těšíš a na co třeba moc ne?
Zřejmě až bude po sezóně.Na letošní rok máme v profi tuším 10 závodů, což je asi nejvíc za poslední roky. Dříve to bylo maximálně 4-5 závodů. Bude to velká loterie, jak připravit tělo na takový nápor. Určitě nestihnu všechny závody. Profíci jsme pořád jen v uvozovkách. Člověk musí podávat výkony i ve svém běžném zaměstnání. Přiznám se, že na tohle téma jsem mluvil s tréninkovým parťákem Michalem Šulcem z Plzně. Shodli jsme se na tom, že to letos nebudeme tolik dramatizovat. Zkusíme Aš, Sušici, moji oblíbenou Kutnou Horu, Brno a dál se uvidí.
Těším se na to, že je tohle má poslední sezóna. 9 let to tělo ždímeš jak hadr a to se musí zákonitě někde projevit. Plán je tedy takový, že bych se na 1-2 roky uklidil. Neřešil bych nějakou dobu jídlo, ani tréninky. Žil i trénoval bych jako člověk. Vzal bych na dovolenou nějakou frajerku, pokud si tedy nějakou najdu. Prostě si tak trochu odpočinout a hlavně nechat odpočinou tělo, které to potřebuje.
Netěším se jen na tu dřinu, která mě čeká v návratu zpět mezi nejlepší.
 
Chápu to dobře, že si po letošní sezóně dáš 1-2 roky pauzu a pak to zkusíš znovu nachystat a zas klukům trošku zavařit?
Přesně tak. Samozřejmě nebudeme předbíhat. Občas tě život postaví před situaci, kdy se musíš okamžitě rozhodnout. S touto myšlenkou už jsem laboroval loňský rok. Nicméně nelze odpočívat dlouho. Výkonnost kluků jde šíleně nahoru a krok s nimi prostě držet musíš.


 
Věk máš takový, že si to stále ještě dovolit můžeš. A ve světovém měřítku jsou pak takový šílenci, jako 50 letý Mark Felix, který se stále zlepšuje. Mě se tenhle nápad líbí, i když nám fanouškům budou tvé nohy na závodech během tvé pauzičky chybět. Ale to nás čeká až za rok. Nemá smysl nad tím přemýšlet do konce letošní sezóny. Máš ve strongmanech nějaký svůj sen, který by sis chtěl splnit, nebo něco, co bys byl rád, kdyby se ti povedlo?
Budu kluky sledovat. Občas i na závodech budu k vidění jako divák. Jak jsem řekl, nesmíš úplně zaspat tu pauzu, ať ti kluci úplně neutečou. Myslím, že něčím podobným si prošel teď i Lukáš Svoboda a letos se vrací, tak uvidíme, jak se to na něm projevilo.
Sen ani nemám. Stojím nohama pevně na zemi, takže vím, na co mám a na co ne. Jsem třeba rád, že jsem měl možnost loňský rok odjet na závod s Jirkou Vytiskou do Polska. Teprve tam vám otevřou oči, jak na tom vlastně jste. Co jsem si chtěl splnit, splnil jsem si už 2014, tedy přestup k profíkům.
 


 Honzo, díky za tvůj čas! Pokud bys závěrem někomu rád poděkoval, tak máš prostor.
Chci poděkovat hlavně moji mámě a tátovi, nebudu říkat proč, inteligentní lidi pochopí.
Musím poděkovat svému tělu, které mě musí nenávidět za to, co s ním dělám. Dále pak klukům, co mi pomáhají s tréninkem: Michal Šulc, Jirka Vytiska, Honza Vojtěchovský. Taky děkuji klukům tady z fitka v Kladně. Děkuji přátelé.

Zanechat komentář